Jako prvního představujeme z básníků klubu Za školou Josefa Straku, který Za školou působí jako dramaturg a podílí se na tvorbě hned několika pořadů. Je sice původně psycholog, dokonce psycholog ekonomický, ale v současnosti se věnuje poezii „na plný úvazek.“ Videorozhovor s ním uvidíte za pár dnů, dnes představíme několik jeho básní z posledních let.
Josef Straka (1972, Jablonec nad Nisou) vydal v devadesátých letech básnické sbírky a… jiné časy a Proč. Následovaly knihy básnicko-prozaických textů: Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005), Kostel v mlze (2008), Malé exily (2014). V roce 2018 vydal v nakladatelství Cherm knihu fragmentárních básnických próz Cizí země, v témže roce mu v Rumunsku vyšla antologie jeho textů s názvem Hotel Bristol v překladu Mircea Dana Duty a v roce 2019 v berlínském nakladatelství PalmArt Press překlad jeho knihy Kostel v mlze (Kirche im Nebel) v překladu Petry Grycové-Liebl.
Jeho texty byly přeloženy do šestnácti jazyk. Zúčastnil se mnoha zahraničních festivalů, například v Mexiku, Řecku, Bulharsku, Polsku nebo Moldávii, byl rovněž hostem Struga Poetry Evenings v Makedonii či festivalu Poetik Bazar v Bruselu. V listopadu 2022 pobýval jeden měsíc na stipendiu v Norimberku díky Pražskému literárnímu domu, kde pak četl, o rok později, v tamější Bernsteinzimmer. Přítomné texty jsou z let 2012–2023.
***
žít už nadobro v pojmenovaném exilu
s nemožností najít cestu
vracím se každý den
říkám, tvrdím, chci něco tvrdit sám sobě
a každou hodinu také odjíždím pryč
jen najít ještě moment, přiléhající chvíli
mezitím další sled měst a jejich různých čtvrtí
barů v zastrčených ulicích na doporučení přátel
a pak zas temné oči v bílých hotelových pokojích
v půl páté ráno, kdy se teprve usíná
v půl páté ráno, kdy se na chvíli přestává najednou jakoby žít
pak ponoření –
dopoledne: ohmatávání pokoje
bílá umyvadla (tolikrát)
ručníky, koše s igelitovými nebo papírovými pytli
puštěná voda ve sprchách
opařené kachličky většinou v hnědé nebo béžové barvě
kontrolování věcí
snídaně, obědy, nacházení směru
***
stále jakoby obkružuji jeden park
a hospoda, která si hraje na snobský odér pražských Čech
někde něco, nic nesouvisí
vrátit se aspoň někam na hodinu
stůl v jednom baru, který se stal chvilkovou záležitostí
už je za tu dobu, co tam sedím, asi třikrát vypucován utěrkou
říkám „to stačí“, číšník odchází
můj pohled na roztávající led na protější stráni
viděnou přes dveře baru
přeji si pak odjezd
už jen to slovo,
které vím, že bude pak bolet celý život
***
zachytím se někde posledních zbytků noci
šrám přes rty, jejich jemné skousnutí
které si věnujeme v bezbarvém počasí
stále nepřicházejícího jara
říkáme „zničehonic“ a „pozdě“
v dalších mělkých a rozvláčných dnech si už nic nedopřejeme
vlastně to jsou měsíce
jisté připomenutí jemně probleskuje
slova, která až…
***
žiji v jakémsi citovém meziprostoru
ve kterém všechno je a není a není a je, záleží na nasvícení
slzy, které pak kanou, jsou jen čehosi důsledkem
ráno zas ta natažená ruka účasti
nikdy to nepochopím nebo naopak pochopím
zahlédnu to v odraze skel pizzerie u odjezdiště autobusů
někam zas přesedat
únavný spoj –
oči, které se dívají do kalného rána, i když je vlastně už dopoledne, odpoledne, večer
cosi tak vidět v tom pohledu na šedivé panelové domy
které nejsou ani hotelem, natož domovem
Texty z projektu ZARAKA 2012–2023
Jakási stavebnice – nesnadnost čtení
Stavebnice, a také nesnadnost „čtení“
náhle, už bych – stále to řeže
ještě, už bych – odpověděl
zátarasy, všechny ty svařovací dílny v předchozích životech
ta záhada začátku nemohla být nikdy rozpletena
zamykání kovaných vrat
a cosi přichyceno šrouby na zeď
když Tě ale objímám, vteřinu či dvě, nic nevím
pak se to zas možná vytratí
jakési odpařování
Lila přizpůsobená obrazu dětství
Míjíme se v (ne)detailním rozlišení
lila přizpůsobená obrazu dětství
sledovat jakousi napodobeninu: matná slovní spojení
„chci“, z toho už vlastně skoro nic není
ale ještě možná snad
Texty vyšly v literárním obtýdeníku Tvar v březnu 2024. Dnes Josef Straka (mimo jiných aktivit) působí v klubu Za školou jako dramaturg několika pořadů.